Léto je ideální pro pozorování pásu, jenž se táhne nad našimi hlavami přes celou oblohu.

Nejedná se o nic jiného, než o jedno spirální rameno obrovské soustavy - galaxie. Naší Mléčné dráhy..

Její průměr činí 100 000 světelných let. Má bilionkrát větší hmotnost než naše Slunce.

Všechno začalo asi před 13 miliardami let. A proces stále pokračuje. Galaxie Mléčná dráha je mimořádně rušné místo. Jako bychom byli někde na stavbě. Pořád se tu něco děje. Staré hvězdy umírají, což je podobné tomu, když zbouráte dům. Ze zbylého materiálu pak vznikají nové hvězdy. Na okraji staveniště leží naše malá Sluneční soustava. A nejen ona. Mléčnou dráhu si můžeme představit jako skupinu příbuzných hvězd, se kterými putujeme vesmírem a obíháme společný střed. Z jejích dlouhých spirálních ramen můžeme vyčíst, jak to vlastně celé začalo. A také, jak to skončí.

Za jasných letních nocí se hvězdy Mléčné dráhy jeví jako zářivý pás na obloze. Staří Egypťané věřili, že tato hvězdná řeka vede do posmrtného života. Poprvé ji však pojmenovali řečtí učenci. Název Mléčná dráha vychází z pojmu Galaktos, což je řecké slovo pro mléko. Tak vznikla „Galaxie“. V minulosti lidé věřili, že žijeme v centru vesmíru. Teď už víme, že nežijeme ani v centru naší vlastní galaxie! Když se díváme na noční oblohu a vidíme pás hvězd, kterému říkáme Mléčná dráha, ve skutečnosti vidíme jen spirální rameno. Ze Země nemůžeme spatřit centrum galaxie, vidíme jen jedno ze spirálních ramen, které leží o několik tisíc světelných let blíže k centru. Když se díváme ze Země na Mléčnou dráhu, je to, jako bychom pozorovali hranu mince. Nemáme šanci vidět její skutečný tvar. Nicméně, pokud byste si galaxii prohlédli, zjistili byste, že má tvar disku, něco jako freesbee. Dokážete si ji představit v celé její kráse, i když je natolik tenká, že ji celou neuvidíte.

Zkuste si představit, že je Mléčná dráha nějaké město. Má své centrum s vysokými budovami a je tam hodně živo. Taková je i naše Galaxie. Pak se přesunete na předměstí, kde se žije příjemněji, klidněji. Skvělé místo k založení rodiny. A právě v takovém místě žijeme i my. Naše Sluneční soustava leží na jednom ze spirálních ramen Mléčné dráhy, 26 000 světelných let od centra. Galaxie je tak obrovská, že Zemi trvá více než 200 milionů let, než jednou oběhne její střed. Slunce se nachází v místě, které si můžeme představit jako předměstí, dále od centra. Jenže z předměstí netušíte, jak to vypadá na opačném konci města, protože tam nedohlédnete.

Čím více se vzdalujeme od centra, až za hranice předměstí, tím je populace řidší. Tam už začíná venkov. V naší galaxii jej tvoří halo, sestávající z velmi starých hvězd obíhajících kolem galaxie. Neohraničeným halem kolem Mléčné dráhy to nekončí. Prostor se táhne daleko za náš okres, až k něčemu, co nazýváme místní skupinou galaxií. Pokud si představíme Mléčnou dráhu jako Los Angeles, pak jsou místní skupiny galaxií okresy v rámci Kalifornie. Dohromady vytvářejí celý stát. Kromě naší obří Mléčné dráhy, a dokonce ještě větší Galaxie v Andromedě, se místní skupina skládá z téměř padesáti menších galaxií. Ta nejbližší je od nás vzdálená asi 40 000 světelných let. Dvě relativně mladší trpasličí galaxie, Velký a Malý Magellanův oblak, obíhají naši Mléčnou dráhu a obě jsou snadno pozorovatelné z jižní polokoule. To jsou ty nejmenší galaxie, kterých je v naší místní skupině několik desítek. Velké galaxie jsou v menšině.

Naše místo na samém okraji galaxie má výhodu například v jasnějším výhledu na okolí Mléčné dráhy. Můžeme pozorovat další části vesmíru, sousední galaxie i kupy galaxií kolem naší místní skupiny. Uvnitř hala Mléčné dráhy jsou obrovské kulové hvězdokupy. Kulové hvězdokupy jsou husté oblasti plné hvězd, které mají podobné složení. Jsou to jakási etnická předměstí Mléčné dráhy. Kulové hvězdokupy vznikly, když byla galaxie velmi mladá. Právě tady se vytvořily první hvězdy. Jsou staré 12 až 13 miliard let. Je v nich možná i milion hvězd. Kulové hvězdokupy, téměř tak staré jako sám vesmír, nám pomohly pochopit, kde je naše místo v galaxii. Vědci pozorovali kulové hvězdokupy, ale jejich střed nám byl vzdálený. A tehdy poprvé zjistili, kde by mohlo ležet centrum naší galaxie. Hvězdokupy neobíhaly kolem nás, ale kolem oblasti vzdálené asi 27 000 světelných let.

 

Převzato z  ČT